GORMITH

Znáte to, vaše hudební nadání je nepřímo úměrné vaší hudební adikci a jelikož vás matka radši nechávala čučet na piktokrychli, než aby vás zapsala do lidušky, omezují se vaše muzikální vědomosti na houslový klíč. Jste sice schopní ze sebe z fleku vysypat diskografii Sonic Youth, ale lehčí než zahrát akord je i záchvat vztekliny. A když se potom na střední formují všechna ta hudebně-šukací uskupení, která začínají a končí na gauči ve zkušebně u velkých plánů a použitých kondomů, na vás zbude pouze role diváka. Není zapotřebí žádného výzkumu, aby bylo nad slunce jasné, že sexuální život hudebníka a průměrného občana se od sebe liší asi tak, jako Pavel Trávníček od abstinenta. Zcela evidentní je také to, že narozdíl od totáče a brzkýho post-totáče už nestačí jenom svírat v ruce kytaru a vybrnkávat Fecallicu.

Moc dobře to taky ví lidi z už legendární společnosti Korg, a tak ve své blažené genialitě vynalezli KORG KO-1 Kaossilator, což je takový kapesní grál. Ovládá se pomocí touchpadu, který v závislosti na místo stisku vygeneruje zvuk v příslušné výšce a stupnici, takže je naprosto ideální i pro ženy, které mají s krouživými pohyby po hladké ploše své zkušenosti. Výtečnou věcí je také funkce Gate Arp, která podle BPM (Beats per minute) zvuk přenese do pravidelného rytmu. Nutno říct, že naprosto dostačujícím způsobem ukojuje audio touhy elektronické duše vracející se z večerního popoweedáníčka. Pochopitelně i na tomhle zázraku se najdou nedostatky, jako třeba fakt, že Kaossilator funguje na baterky, čímž se z něho ale pro mě stává ještě navíc takový krásný relikt z dětství. Každopádně to můžete vyřešit dokoupením adaptéru. Maximální doba nahrávání osmy vteřin taky není nic moc a často díky tomu zklouzáváte k repetetivnosti. Po netu taky koluje fáma, že se nedá zapojit do počítače a dokonce i někteří distributoři v Čechách (čůráci) vám to potvrdí. Za pomoci svého IT kamaráda, ale snadno přijdete na to, že stačí zapojit červený a černý drát do Line Outu, zapojit ho jako mikrofon, stáhnout program pro nahrávání hudby a vesele se pustit do tvorby.  

Co ovšem už výrobce netvrdí je účinek, jaký Kaossilator má, když ho rozložíte na nějaký hodně cool místo, třeba na kuchyňskou linku, zapojíte bedny a zaujmete pózu vyčazenýho disžokeje s charakteristickými kolébavými pohyby a rytmickým pokyvováním hlavy. Téměř okamžitě se kolem vás vytvoří hlouček lidí snažící se dovtípit, na jakém že principu to funguje, z čehož plyne, že se stanete centrem všeobecné fascinace a obdivu.Vaše prstové umění rozhodně nezůstane bez imaginační odezvy a obecně vzato se kolem vás vytvoří hudební pseudo aura otevírající vela dveří. Mimo jiné je zrovna v těchle podmínkách taky dost návykový a je častým objektem sociálních rozepří, které se pochopitelně s hustotou noci stupňují. Dají se s ním také hrát různé hry. Jedna z mých oblíbených spočívá v tom, že s ním navštívíte nějakou lokální knajpu s levným chlastem a českou hudbou, sednete si ke stolu a jeden z vás hraje, zatímco ten druhý přes sluchátka poslouchá. Poslouchač potom pije v závislosti na kvalitě vaší hry, pokud se jemu vaše hra třikrát nelíbí, pijete vy. Fakt zábavný..když to umíte.

Taste it..